Cyklovylet v ramci pobytu na Radkove chate v Bystrici.Beskydy jsou naherne hory se spoustou vyhledu, coz znamena spoustu kopcu a tedy casteho jezdeni z kopce a do kopce, nicmene tohle za tu namahu urcite stoji.Ja jsem vyrazil trochu napred, abych se podival i po nejakych keskach v Bystrici. Bohuzel me prepadla geoslepota a nenasel jsem ani jednu. Pak jsem se setkal s ostatnimi vyrazili jsme vstric Beskydum. V Nydku jsme zastavili na dalsi kesi, ale ani tam se uspech nedostavil, holt nebyl spravny den. Za Nydkem to prislo. Zacali jsme celkem dost a vytrvale stoupat. Po ceste jsme pozdravili kde koho a ti nam prali hodne sil, a meli pravdu :). Stoupani bylo stale a vytrvale, ale my jsme to zvladali s radosti a s prehledem.Po ceste jsme potkali skupinku turistu, kterou jsme ve vysledku potkali jeste asi trikrat, protoze jsme se vzdy nekdy zastavili a nase cesta byla vice klikatejsi nez ta jejich. Dalsi zastavka byla na miste, kde chodil tajne kazat Jiri Tranovsky. Tady uz se uspech nalezeni kese konecne dostavil.Pak jsme stoupali stale strmejsim kopcem az na vrchol Cantorije. Dali jsme si neco na jidlo a kdyz jsme tak jedli, tak Jura uslysel syceni. No jo, posleze jsme zjistili, ze Milan ma prazdne zadni kolo a rysovacek v pneumatice. Takze nasledovala vymena duse.Pote jsme pokracovali k rozhledne, kde bylo neskutecne velke mnozstvi lidi. Vubec jsem nechapal, kde se tam ty lidi vzali. A kdyz uz se vyjede nahoru, tak se nekdy musi i dolu. A to poradne. Prisel masochysticky sjezd po kamenech az se na nas mistni turiste podivne koukali. Na konci sjezdu cvaknul dusi Radek. Byla tam hned hospudka, tak jsme zasli na pivo, abychom vyplnili volnou chvili. Milan mezitim dospaval probdenou noc. Polske pivo docela uslo, byla to 12ctka a celkem prijemne me nakopla a ja nabral dalsi dech.Nasledovaly dalsi dve kesky, narocne vyjezdy, suprove sjezdy a pak taky moje cvaknuti. Chtel jsem vymenit dusi co nejrychleji a nakonec to dopadlo uplne obracene. Kdyz jsem nasazoval plast zpatky, tak jsem montpakou dusi procvaknul a jelikoz to byla posledni neuchazejici duse, tak doslo i na lepeni. Nakonec jsme se zdrzeli asi 30 minut, coz zase vyhovovalo Milanovi, ktery si dal peknou siestu a vyspal se v trave na louce :)Casu ubyvalo, tak jsme uz na vrchol Velkeho Stozku nejeli a po zlute jsme se dali na chatu Filipku a domu.Zaverem lze jen rici, ze vylet se moc vydaril, pocasi nam taky nadherne vyslo a vsichni ucastnici se jej patricne uzili. Cyklistice zdar.