V ramci dalsiho sluzebniho pobytu ve Phoenixu jsme jako jednodenni vylet vybrali Grand Canyon.Byl jsem tu uz v roce 2008 a presne tak jak to bylo v roce 2008, tak jsme to provedli i letos.Okolo treti hodiny rano odjezd z Phoenixu do Grand Canyonu, okolo sedme prijezd na misto. Pak asi 20ti minutova jizda autobusem k South Kaibab trailu, kterym jsme sesli dolu ke Coloradu a pak nazpet nahoru Bright Angel trailem a a pak odjezd do Phoenixu.Kdyz jsem to sel minule, tak to bylo v pohode a ted se to celkem dalo, jen moje kolena se ponekud za ty 4 roky osoupaly.Jen podotykam, ze nas cekalo 1500 m prevyseni a cca 30 km tura. No jeste ze to pocasi vyslo nadherne a nebylo ani teplo ani zima.Kdyz jsme prijeli do Grand Canyonu tak byly 2 stupne nad nulou. Takze jsme vzali na sebe mikiny a bundy a slo se na autobus. Jelikoz jsme ho nejak nestihli a ridicka nas videla, tak na nas tim rozhlasem z autobusu kricela, ze nas vezme na dalsi zastavce, ktera byla kousek. Takze na zacatek jsme se pekne rozehrali behem na autobus. Nastesti jela tam, kam jsme potrebovali a tam jsme se taky dostali, az ke South Kaibab trailu. Kdyz jsem opet uvidel ten mohutny kanon, tak mi to pripadlo, jako bych tu jeste nikdy nebyl. No proste uchvatna zalezitost, ktera cloveka vzdy ochromi svoji nadherou a mohutnosti.Nasledoval sestup dolu, aneb stale klesat a klesat, sama serpentina a schody. Mezitim obcas pekne vyhledy a foceni. Abych pravdu rekl, byl jsem rad, ze jsem byl dole, bo dalsi schody by moje kolena asi uz nedaly.Dole samozrejme nesmelo chhybet osvezeni v podobe koupele v Coloradu. Odhaduji, ze melo asi tak 8 az 10 stupnu. Proste dele jak minutu ve vode neslo vydrzet. Celkem jsme si to dali trikrat :-DAz jsme uschnuli, tak jsme dali obed a pokracovalo se v ture. Chvilku vice mene po rovine podel reky az jsme prisli k malemu potoku (maly byl protoze je sucho), podel ktereho stoupa Bright Angel trail a uz to zacalo. A pojdme nahoru.Cestou podel potoku byly listnate stromy s krasnym podzimnim listim, ktere tvorilo nadherny kontrast vudci barevnym skalam a obloze.V Indian Garden jsme spocinuli a doplnili vodu. V tu chvili jsme usli celkem 3/4 cele trasy a cekalo nas jeste asi 1000 metru prevyseni. Tedy to nejhorsi bylo jeste pred nami. Za chvilu to pak prislo. Jedna serpentina za druhou a neustale stoupani.Postupem casu nekteri zpomalovali a zpomalovali, ale nastesti nezastavili ;-)  Nakonec jsme vsichni spokojeni a utahani dosli nahoru.  Jojo, tohle zadarmo urcite neni.Male upozorneni na zaver. Zaznamenane data a jejich reprezentaci v grafu berte s rezervou. Tryskac jsme opravdu nemeli, abychom "sli" 360 km/h :-)  Bohuzel v kanonu je signal tak slaby, ze to obcas "ulitne" a tak to pak vypada. ;-)